Report z Vystrkovské 250

Přihláška na tento závod dvojic v cross country na okruhu kolem Krásné vyhlídky nad Vystrkovem byla podána hodně v předstihu ještě v době, kdy zuřilo parné a abnormálně suché počasí a ani ve snu nás tehdy nenapadlo, že ráno před závodem budeme řešit dilema, zda pojedeme či se na závod vybodneme. Odpoledne i v noci před závodem po dlouhé době vydatně pršelo a to nám příliš optimizmu nedávalo. Nicméně srdce bojovníků zvítězila, hlavy si to už nějak musely srovnat a na start jsme se s radostí postavili a k tomu ještě s číslem 1 :) A náhoda tomu chtěla, že v době závodu nepršelo, takže no probléma! Samozřejmě, že trať byla deštěm výrazně poznamenána a tak co mohlo klouzat klouzalo, co se mohlo smýkat se smýkalo, kde mohlo kolo prokluzovat tak tam prokluzovalo a kde bylo bláto (skoro všude), tak to stříkalo do všech stran. Mokré kameny a kořeny byly hodně náročné na jezdeckou pozornost, ale po technické stránce jsme žádný problém neměli. Závod se jel na 120 minut štafetovým způsobem a až do čtvrtého okruhu vše klapalo jako po másle a časy jsme měli více než dobré, ovšem cca 150 metrů po nájezdu do pátého okruhu se Petr vrací v protisměru a zběsile řve, že přetrhl řetěz a ať mažu na další okruh. Já se těšil, jak si orazím, než se parťák vrátí do cíle a ono zatím hned z laufu další kolo! Horké chvilky zažíval ale Petr, protože měl strašně krátký čas na opravu řetězu a musel informovat pořadatele o naší improvizaci. Vše se zdárně podařilo (v depu i na trati) a my jsme z této prekérní situace vyválčili třetí místo ve veteránské kategorii. Ufff. Nemá cenu přemýšlet coby, kdyby... Dobrá práce se vydařila a tak jsme po výborném občerstvení a dekorování vyrazili k domovu. No a co se dalo čekat, začalo pršet. Super den!    
/Luboš/